Ladislav Bobek (1910-1981)

Otec Josef pracoval v nedalekém pivovaru, maminka Terezie, rozená Šubrtová, mu zemřela dva dny po jeho narození. Pokřtěn byl kaplanem Gustavem Procházkou. Měl ještě dvě starší sestry Marie a Boženka a bratra Josefa, který však v r. 1918  tragicky zahynul v podzemí hradu Frýdštejn. Obecnou školu absolvoval na Malé Skále, měšťanku a pokračovací školu v nedalekých Hodkovicích. Učení mu šlo velmi dobře a měl krásně vypracovaný rukopis. Po absolvování základní školy jej otec vyslal na několikaměsíční tzv. handl do Německa, aby poznal jiné kraje, zvyky a hlavně se řádně naučil cizí jazyk. Po návratu nastoupil do učení na číšníka, ale to jej nezajímalo. Učarovaly mu létající stroje. A tak využil náborové akce Masarykovy letecké ligy a v roce 1927 se přihlásil do Školy pro odborný letecký dorost v Prostějově, kterou úspěšně v roce 1929 absolvoval. Jako výborný pilot byl 4.9.1929  přidělen na dokončení stíhacího výcviku do Chebu.
Ke dni 1.10.1931 byl povýšen do hodnosti četaře. Absolvoval také kurz nočního létání a v noci nalétal celkem 70 hodin. Do počátku války nalétal více jak 1700 hodin ve dne a 70 v noci takřka na všech typech tehdy provozovaných letounů.
Od r. 1930 do ledna roku 1938 sloužil u 4. Leteckého pluku v Hradci Králové u 66.letky. Zde působil m.j. také jako instruktor létání. Od ledna 1938 do rozpuštění armády v r. 1939 sloužil na témže letišti u Leteckého pluku 1 – TGM jako stíhací pilot u 34. stíhací letky. Ke dni 1.2.1938 absolvoval Školu rotmistrů v Milovicích a byl jmenován rotmistrem letectva. V letech 1935-38 působil také jako instruktor létání u Královehradeckého aeroklubu, který měl sídlo na druhém konci hradeckého letiště u obce Rusek. Byl vynikajícím pilotem a držitelem několika leteckých trofejí.

V r. 1932 se oženil se svojí láskou z dětství, slečnou Marií Maškovou z Malé Skály, dcerou obchodníka Josefa Maška a Marie, rozené Podlipné, bytem ve Vranovém č.p. 64. V  dubnu 1932 se jim narodila dcera Eva a v r. 1938 dcera  Jitka.

Po okupaci republiky nacisty překročil za pomoci místních železničářů dne 19.7.1939 u Bohumína společně s četařem Josefem Bláhou a rotmistrem Jaroslavem Taudym hranice do Polska a 29.7.1939 byl zaevidován v „Oboze Junaków Krakov“.
27.8.1939 byl přijat do polského letectva v hodnosti seržanta a po složení praktických a teoretických zkoušek v Krakově byl přidělen na leteckou základnu v Deblinu. Jako pilot létal převážně s polským styčným důstojníkem por.obs. Alfonsem Antony Szymonem Nowakem. Konali průzkumné a spojovací lety na starých a nevyhovujících letounech Potez A-25. Po ústupových bojích byl dne 20.9.1939 u Křemence zajat z východu postupující Rudou armádou. V polském letectvu nalétal cca 40 až 50 hodin.
Byl, spolu s ostatními příslušníky čs. legionu , internován do března 1940 na Volyni  na Ukrajině, později v Orankách a Suzdalu.

26.6.1940 byl se skupinou čs. letců transportován z Oděsy přes Istanbul, Port Said, Suez, Aden, Bombay, Mombasu, Kapské Město , Sierru Leone do Liverpoolu, kde přistáli 27.10.1940.
11.11.1940 byl přijat do RAF v hodnosti AC 2 / vojín 2.třídy/ pod evid..číslem 788 011. Po absolvování přeškolení na britskou leteckou techniku létal jako zkušební pilot u  29.M.U., dále u 46. M.U. Zde zalétával stroje jednak po opravách a také jejich různé, doposud neodzkoušené, modifikace. Po celou dobu svého působení neměl jedinou mimořádnou událost a dokázal si s úspěchem poradit i v různých nebezpečných situacích. Velitel jednotky byl jeho leteckým uměním velmi nadšen a také jej povýšil do hodnosti W/O.
Za svoji službu  v Polsku obdržel také v r. 1941 Polský válečný kříž.
12.2.1942 nastoupil jako noční stíhací pilot k 68. peruti, kde dosáhl se svým radio operátorem Bohuslavem Kovaříkem,DFM, pěti potvrzených, tří pravděpodobných  sestřelů německých bombardérů a jednoho poškozeného německého letounu. Tímto se stal naším druhým nejúspěšnějším nočním stíhačem v rámci 68. perutě a třetím čs. nočním stíhačem ve Velké Británii vůbec. Již po šesti měsících operační služby mu bylo v srpnu 1942 britským panovníkem Jiřím VI. uděleno vysoce ceněné britské vyznamenání DFC.
V červenci 1943 dokončil operační turnus a ke své nelibosti ( chtěl dále operačně létat proti Němcům) odešel na odpočinek. Velitel perutě W/C A.P. Dottridge mu připsal do zápisníku letů: Vyjímečný noční stíhací pilot, který odvedl exelentní práci u squadrony.
Je odvelen k 23. Group do No.3.F.I.S. do Babdown, kde absolvoval zkoušky instruktora létání vícemotorových letounů s hodnocením „Above Average“.
Dnem 1.února 1944 se opět hlásí u 68. noční stíhací perutě, kde se svým radio operatérem Bohuslavem Kovaříkem,DFM,  započal svoji druhou operační tůru nočního stíhače. S ohledem na velmi nízkou aktivitu německých nočních bombardérů již nedosáhl žádného úspěchu.
31.7.1944 je stažen z válečných operací a převelen do čs. depa v Cosfordu.
27.10.1944 nastupuje do 2.F.I.S. Montroose jako instruktor létání. V říjnu 1944 je také povýšen do britské hodnosti F/Lt. a čs. hodnosti kapitána letectva.
V prosinci 1944 nastupuje k 84. Group Communications  Squadron jako dopravní pilot, kde létá až do konce války.

Od srpna 1945  nastoupil Ladislav Bobek jako pilot a velitel 2.letky k Letecké dopravní skupině , kde létal s různými typy dopravních letounů, jako např.Avro 352 A – Anson, Ju 52/3m, Ju 352 A-1 Herkules, Siebel Si 204.
Od 14.2.1946 nastoupil , po zrušení L.D.S., k Leteckému dopravnímu pluku na letiště Praha – Kbely, rovněž jako pilot a velitel 2.letky. Zde létal na strojích Ju 52/3m,Siebel Si 204,C-8 Piper,C-5 Fiesler Storch, C-30 Siebel Fh 104A-Hallore, Dakota C-47A, Dakota C-47B
Od 1. května 1947 byl převelen do Letecké vojenské akademie v Hradci Králové, kde byl jmenován velitelem 3. výcvikové letky, kde učil nové adepty letectví létat na stroji Siebel Si 204-C3B

20.5.1949 s ním bylo zavedeno superarbitrační řízení a z armády byl propuštěn. Pracoval na různých kampaňových pracích v n.p. Kávoviny Pardubice, noční hlídač v sušičce na cikorku, cestář  a sypač silnic apd. Následně také těžce onemocněl otevřenou tuberkulozou a trombozou v nohách, což mu působilo obrovské bolesti.

V únoru 1951 se manželům Bobkovým narodila třetí dcera Helena.

V roce 1965 byl částečně rehabilitován a povýšen do hodnosti majora v.v. Ale to se jednalo spíše o navrácení hodnosti, jelikož hodnost štábního kapitána byla mezi tím zrušena. Také obdržel Pamětní medaili k 20. výročí vítězství nad fašismem.

14.12.1981 Ladislav Bobek zemřel.

V roce 1991 byl na základě morální a politické rehabilitace povýšen do hodnosti plukovníka letectva  in memoriam.

Celkem strávil ve vzduchu 3 398 hodin, z toho na jednomotorových letounech 2029 hodin ve dne a 70 hodin v noci a na vícemotorových letounech 872 hodin ve dne a 436 hodin v noci.

Celkem létal nejméně  na 72 typech letounů plus celé řady jejich modifikací.

Plynně se domluvil polsky, rusky,německy a anglicky.

Udělená vyznamenání

• 4x  Čsl. Válečný kříž 1939
• 5x  Čsl. Medaile za chrabrost
• Čsl. Medaile za zásluhy I.stupně
• Čsl. Medaile čs. armáda v zahraničí se štítkem VB
• Polský Válečný kříž
• Distiguished Flying Cross
• War Medal
• Defence Medal
• The Star 1939 – 45
• Air Crew Europe star with France and Germany Clasp
• The Atlantic Star
• Medal  World War for Civilizacion
• Čs. Pamětní medaile k 20.výročí vítězství nad fašismem
• Čs. pamětní medaile Svazu letců České republiky (2011)

Již v době před II. světovou válkou patřil díky svému talentu, houževnatosti, píle, lásky k létání a také lásce k vlasti mezi generaci pilotů, kteří zásadním způsobem přispěli k výchově celé řady letců, kteří v době II. světové války v řadách polského, francouzského a britského letectva bojovali za naši svobodu. V myslích příslušníků letectva zůstává vzorem vojáka, který vzorně splnil svoji povinnosti vyplývající z přísahy, čehož důkazem je  celá řada udělených vyznamenání.

Je zde třeba také vyzdvihnout jeho podíl na rozvoji československého civilního letectví v řadách Leteckého dopravního pluku a Letecké dopravní společnosti před obnovením činnosti Československých aerolinií a také jeho podíl na výchově nové generace poválečných pilotů.